Univerzální vrtáky King

Součástí každého zařízení, které má v hotovém stavu déle sloužit, je také mechanická konstrukce. Při její stavbě patří vrtání otvorů k velmi častým úkonům. Na obvyklé otvory v obvyklých materiálech stačí běžně dostupné vrtáky, co ale dělat, když stačit přestanou?

Nemám rád různé „zázračné“ univerzální čističe, nože, hrnce nebo kráječe, které lze podle reklamy použít vždy a na všechno. Zkrátka, když je koupíte, můžete vyhodit všechny dosud sloužící specializované výrobky. Většinou se brzy ukáže, že taková věc zvládá výborně jen jedno: překážet. S univerzálními vrtáky německé značky King jsem se setkal v Německu na veletrhu na celkem nenápadném stánku. Bez bombastického vystupování tam prodejce předváděl, co všechno tyto „vrtáky na všechno“ zvládnou. Bral různé vzorky materiálů a vrtal do nich otvory, až jeho okolí vypadalo jako po nájezdu tisíců hladových červotočů. Až na to, že s některými materiály by měl problémy nejen červotoč, ale i zub času. Byla mezi nimi prkénka z tvrdého dřeva, desky dřevotřísky, čepele kuchyňských nožů, průmyslové listy pil na kov a cirkulárkové kotouče, tvrzené ocelové „domečky“ ložisek, klíče z chrom-vanadiové oceli, kalené pilníky, velké vrtáky z rychlořezné oceli, cihly, kusy betonu, keramické dlaždice i žulové desky. A je nutné zdůraznit, že tyto materiály se různě střídaly se stále stejným vrtákem.

IMGP5824b

Ukázky z tvrzených ocelí vrtané před zákazníky …

IMGP5811b

… a také třeba ze žuly a betonu

Univerzální šroubovité vrtáky King (http://www.kingwerkzeuge.de) mají do drážky na čele vsazenou a tvrdě připájenou řeznou destičku z karbidu titanu, takže na první pohled připomínají vidiové vrtáky na beton používané do vrtaček s příklepem. Zatímco ale vidiové vrtáky materiál spíš příklepem rozbíjejí, tyto ho skutečně ostřím řežou a pracují bez příklepu (!), takže křehké materiály nepraskají. Tvrdost karbidu titanu dovoluje vrtat beton včetně armovacích železných prutů, opotřebení ostří je nečekaně malé. S dobře nabroušeným vrtákem lze zpracovat také sklo, i když v tomto případě jsou speciální vrtáky na sklo lepší a zejména pracují podstatně rychleji. Zvlášť křehké a tvrdé materiály jako je keramika se vrtají nízkými otáčkami za současného mazání a chlazení vodou nebo petrolejem, otupení vrtáku je pochopitelně větší a musí se po několika otvorech nabrousit.

V kovech vydrží karbid titanu podstatně déle ostrý než vrtáky legované cobaltem nebo potahované nitridem titanu, vrtat lze materiály do tvrdosti 50 HRC ruční vrtačkou, do 75 HRC ve stojanové. V praxi bych ale doporučil práci ve stojanu vždy, když je to možné, protože řezná destička je sice velmi tvrdá a ne moc křehká, snese v případě nutnosti s přiměřeným rizikem i příklep, ale nedodržení souososti při výjezdu z materiálu už při vrtání kalených ocelí může způsobit zachycení okraje destičky a její rozlámání, což se mi bohužel na jednom ze zkoušených vzorků stalo. Vrtáky King mohou vrtat i měkké kovy jako třeba hliník nebo měď, ale k těmto účelům jsou lepší standardní vrtáky HSS, které pracují rychleji.

IMGP5805b

Základní sada prodávaných vrtáků od 3 do 12 mm

Broušení vrtáků s karbidem titanu není příliš náročné, protože není třeba dodržovat křivky, stačí rovné plochy, a soustředit se na optimální úhly hrotu 130º a hřbetu 20º sklonu. K broušení je nutné použít nejméně kotouč z karbidu křemíku, optimálně diamantový. Zkoušel jsem broušení běžně používaným brusným kotoučem bez přesně specifikovaného materiálu, s nímž legované vrtáky brousím. Jediným výsledkem byla drážka na brusném kotouči a mírně poškrábaný povrch řezné destičky. Až kvalitní diamantový kotouč s karbidem wolframu něco svedl.

DSCN2573b

Řezná destička nového vrtáku

Důležitou vlastností karbidu titanu je jeho stálost až do teploty přes 3000ºC, materiál, kterým je destička připájena, vydrží 1100ºC proti obvyklým 500 – 800ºC. Důsledkem toho je, že teplota vrtáku při práci může být mnohem vyšší, než je běžné, aniž by se to projevilo na degradaci materiálu nebo otupení. Dá se pracovat rychleji a dokonce není nezbytné řez chladit, přesněji řečeno chladí se kvůli vrtanému materiálu, ne kvůli vrtáku. Při vrtání oceli mohou odletovat i do žluta rozžhavené třísky, ostří to nevadí. Omezení teploty je jen v tom, že se nesmí rozpájet materiál, kterým je destička uchycena.

IMGP5799b

Vrtání při vysoké teplotě řezné destičce nevadí

Vrtáky se dodávají v průměrech od 3 do 30 mm a lze je koupit jednotlivě i v sadách, ta v plechové krabičce na snímku obsahuje 8 ks od 3 do 12 mm. A kde se dají koupit? U výrobce, v Německu obvykle na technických veletrzích a už jsem je viděl prodávat i například v Brně v rámci veletrhu Ampér.

Když jsem vrtáky doma zkoušel, fungovaly stejně jako při předvádění na výstavě. Jen broušení, které bylo nutné po zkoušce vrtání kvalitního kaleného pilníku chtělo cvik a podstatně víc času, než jaký stačil při předvádění prodejci. Z nekovových materiálů jsou tyto vrtáky zajímavé zejména při práci se skelnými a uhlíkovými lamináty (HSS vrtáky se velmi rychle tupí), vrtání větších otvorů do desek s plošnými spoji. Hodí se k úpravě kovových nástrojů nebo třeba odvrtávání prasklých šroubů včetně anglických kalených. V každém případě si označení univerzální bez nadsázky zaslouží, i když nejde o žádný zázrak, jen zdařilou aplikaci velmi odolného moderního „kosmického“ materiálu.