Chcete si snadno a prakticky bez práce vytvořit čidlo, které bude posílat hodnoty do internetu? Ano? Tak pak by Vás mohl zaujmout projekt ESPEasy.
|
|||||
|
Když se poprvé jela soutěž robotických aut DARPA Grand Challenge, tak jsme ani nedýchali. Dnes už robotická auta mohou legálně jezdit po Nevadě a Kalifornii, takže představa auta bez řidiče už tak nešokuje, takže se začali ozývat někteří kritici. Jednou z kritik je, že robotické auto = obyčejné auto + čidla a elektronika za mnoho miliónů. Jelikož minule zmiňované čidlo Velodyne HDL64 stojí kolem 70 000 dolarů, je na tom mnoho pravdy. Právě z potřeby vyrábět lacinější laserové dálkoměry pro auta se objevily firmy jako Hokyuo, které mají ambice vyrábět laserové dálkoměry hromadně a za „rozumnější“ ceny. Bez měření vzdáleností je mobilní robot vyřízený jak blondýna bez kabelky. Proto od počátku robotiky máme celé spektrum způsobů jak měřit vzdálenost k překážkám v okolí. Asi tak od roku 2007 se nám na Robotickém dni, kde jsem organizoval sumo několik sezón po sobě stala stejná příhoda. Přišel mladý muž, a stěžoval si, že s námi nemůže soutěžit, protože jeho robot vidí naši černou barvu jako bílou a naši bílou (která tvoří okraj hřiště) jako černou. A že je to určitě naše chyba, protože v kroužku elektroniků mu to bezvadně funguje. Zapojení reflexního čidla Jak už jsem se zmínil v „Černá nebo bílá II.“, technické problémy se dají řešit různě. Dnes Vám ukážu jiné řešení reflexního čidla. V tomto zapojení odpadá jakákoli nerozhodnost čidla. |
|||||
|
Supported by Codetory Powered by WordPress & Atahualpa |
|||||
