Budeme pokračovat v popisu možností použití levného USB osciloskopu LHT00SU1 a zejména jeho dalších funkcí, které dalece překračují vymezení osciloskopů i logických analyzátorů.
Generátor frekvencí
Když potřebujeme přesný a stabilní kmitočet od 0,5 Hz do 1 MHz, možná jej najdeme v nabídce generátoru frekvencí. Ten nabízí šest pevně nastavených sad kmitočtů, v každé sadě je pak výchozí nejvyšší kmitočet na výstupu 1 (1000 kHz, 750 kHz, 32 kHz, 19,2 kHz, 1920 Hz, 64 Hz) a na dalších výstupech najdeme tento kmitočet vydělený 2, 4, 8 atd. Všimneme si, že sady obsahují mimo jiné obvyklé „baudové“ frekvence nebo často používané „referenční“ hodnoty kmitočtů. Signál má standardně amplitudu kolem 3,5 V.
Generátor digitálního signálu
Okno generátoru digitálního signálu vypadá na první pohled stejně jako logický analyzátor, ale tentokrát funguje obráceně. Můžeme do něj zadat libovolný průběh osmi signálů a pak je nechat přenést na výstup buď jednorázově, nebo opakovat smyčkou. Nevýhodou je, že průběhy vytvořené v paměti se vždy přenáší jako celek v dané délce, záznam nelze uživatelsky libovolně zkrátit, nicméně lze volit z více délek záznamu a rychlosti vzorkování respektive kroku času.
Je možné dokonce logickým analyzátorem nahrát záznam reálného průběhu, ten uložit do souboru, a následně generátorem kdykoli rekonstruovat a vytvářet opakovaně po spuštění ručně, vnějším signálem nebo ve smyčce.
Tento osmikanálový generátor považuji za přinejmenším stejně užitečný jako logický analyzátor. Potřebujeme vygenerovat přesný počet pulzů daných parametrů? Tak si je nakreslíme a spustíme. Potřebujeme vyzkoušet buzení paralelního nebo sériového dekodéru, nasimulovat buzení krokového motoru? Chceme simulovat inkrementální čidla? Nakreslíme a spustíme. Chceme zkoušet odezvu svého obvodu na vstup od čidla, když průběh není snadné vždy stejně opakovat? Tak si data zaznamenáme a pak znovu opakovaně vytvoříme podle potřeby. Podstatnou nevýhodou je jen to, že nejde generovat zcela libovolné periodické signály, protože nelze libovolně určit bod, v němž perioda končí, vždy se generuje celý obsah bufferu. I tak jsou možnosti velmi široké.
Měřič frekvence
Další z programů, které máme k dispozici, je osminásobný čítač (měřič frekvence) s rozsahem do 12 MHz. Opět je nutné všechny nepoužité vstupy spojit se zemí, jinak dochází k přeslechům. Funkce je velmi jednoduchá, připojíme signály a čteme frekvence, nic se nenastavuje.
Čítač pulzů
Čítač pulzů na rozdíl od měření frekvence nezobrazuje kmitočet, ale postupně načítá všechny příchozí pulzy. Stav zobrazení se mění zhruba jednou za sekundu, nemusí být hned vidět každá jednotlivá změna, ale určitě se zaznamená. Tento režim se hodí na počítání událostí, zkoušky dorazových kontaktů, otočných pulzních voličů a v mnoha dalších případech.
Generátor PWM
Potřebujeme řídit jeden nebo několik stejnosměrných motorů pomocí PWM nebo na jednoduchých RC integračních článcích vytvořit stejnosměrná napětí nastavitelná z počítače? Pak můžeme spustit osminásobný PWM generátor, který pracuje s pevnou frekvencí 1,46 kHz. Střídu s rozlišením 8 bitů můžeme nastavovat buď tahovými prvky názorně, nebo přesně zadávat číselně. Číslu 0 odpovídají vypnuté pulzy, číslu 255 pulzy se střídou 255:1. I tohle může být velmi užitečná věc.
Ruční ovládání výstupů
Velmi jednoduchou, ale nesporně užitečnou pomůckou, je „remote controller“. Ten posílá na digitální výstupy ručně nastavené úrovně, které můžeme bit po bitu tlačítkem z počítače měnit. Vlastní pojmenování signálů je stejně jako v ostatních programech samozřejmostí. Je to vlastně náhrada osminásobného přepínače. Výhoda je v tom, že si velmi snadno ručně pomalu vyzkoušíme funkčnost jednotlivých signálů a můžeme je vysledovat v zapojení, pak uzavřeme toto ruční ovládání a spustíme generátor digitálního signálu. S jeho pomocí můžeme zkoušet dál už na plné provozní rychlosti včetně sériových komunikací.
Dvojitý voltmetr
Jako poslední zmíním dvojitý voltmetr s pevným rozsahem ±10 V a samozřejmě se záznamem. Nic se nenastavuje.
V praxi se ukázalo, že jednou z největších nevýhod celé soustavy přístrojů (programů) v počítači je to, že se dá pracovat vždy jen s jedním z nich, dost často by bylo potřeba spustit jich více současně, ale stejné vstupy/výstupy to zkrátka nedovolují.
Má smysl pořídit do dílny podobné zařízení spolu se starším, klidně už vyřazeným počítačem? Pokud se zabýváte digitální technikou, zejména mikrokontroléry, a připojováním různých čidel a periferií k nim, a nemáte mnohem dražší kvalitní specializované vybavení, pak to určitě smysl má. Naučit se LHT00SU1 rozumně využívat ale nějakou dobu trvá. Nejde o to, že by to bylo zvlášť složité, ale možnosti jsou opravdu velmi široké, a zejména je potřeba seznámit se s mezemi možností, kdy je lze obejít, a kdy už ne.
Ještě jeden jiný pohled na věc je důležitý. Kdo se naučí pracovat s těmito přístroji, pochopí k čemu v praxi jsou a co mohou poskytnout. I když jejich parametry se nemohou srovnávat s kvalitní měřicí technikou, základy využití i ovládání jsou stejné a následně bude schopen po krátkém zácviku pracovat i posdtatně vyspělejší technikou.
Jak to vše shrnout do krátkého závěru? Nastává trochu paradoxní situace. Jestliže se necháte zlákat názvem a opatříte si LHT00SU1 jako osciloskop, budete asi hodně zklamáni, ten ze všech dostupných režimů využití funguje nejhůř a s největším omezením. Osciloskop zkrátka hledejte jiný a jinde. Ale ty ostatní zmíněné přístroje, které umí stejný výrobek do značné míry nahradit, pracují nad očekávání dobře a velmi se při práci s mikrokontroléry hodí. Podrobnější dokumentace k programovému vybavení LHT00ST1 je dostupná zde.
Kat. 1