V řadě přístrojů se k nastavování nějaké hodnoty používá „točítko“, například k regulaci hlasitosti muziky nebo nastavení času ohřevu na mikrovlnce. Dříve to bylo téměř výhradně pomocí potenciometru, dnes se stále častěji používají takzvané „enkodéry“. Jsou snadno dostupné a bývají často ve výukových sadách s Arduinem. Jak fungují a jak je použít ve vlastním projektu, si přečtete v tomto článku.
|
|||||
|
Zatímco u normální myši je akcelerace přijemná, protože dosáhneme na celou obrazovku a přitom se dá kurzor umístit celkem přesně, tak u robotické myši je dost nevýhodná, protože chybí zpětná vazba a velice záleží na délce pohybů, pauzách mezi nimi a i jejich řazení. Opět jsem narazil na poťouchlost, kterou nepozorným uživatelům nachystali autoři knihoven Arduina. Doposud jsme se na těchto stránkách věnovali především řízení krokových motorů a ke stejnosměrným komutátorovým motorkům jsme se chovali poněkud macešsky. Nyní to zkusíme trochu napravit. Po prečítaní nadpisu sa zrejme pozastavíte nad tým, že v ňom chýba prívlastok „pre začiatočníkov“. Veď čo už môže byť zaujímavé na softvérovej obsluhe LED? Pripojíme cez rezistor na pin mikrokontroléra a privedením úrovne HIGH LED rozsvietime a úrovňou LOW diódu zhasneme. Prípadne budeme regulovať jej jas nastavením napäťovej úrovne na analógovom, alebo PWM výstupe. V predchádzajúcej časti sme ukázali princíp mechanizmu nazývaného watchdog, ktorý umožní, aby sa riadiaci mikrokontrolér sám zotavil po prípadnej chybe, napríklad zacyklení, delení nulou a podobných problémoch. |
 |
||||
|
Supported by Codetory Powered by WordPress & Atahualpa |
|||||
