Velká bitva je za námi

Poslední dubnovou sobotu hostila vysočanská Arena Sparta v Praze již tradiční jarní setkání všech příznivců robotiky, Robotický den 2012. Mezinárodní robotické sekání jako obvykle pořádala Katedra softwarového inženýrství MFF UK. Ve Vysočanech se sešli nejenom příznivci robotů a zájemci o robotiku, ale především soutěžící, kteří se zúčastnili robotických soutěží.

Letos se kromě již klasického robotického Mini Suma soutěžilo též v diciplínách Line Follower, Robo Carts a atraktivní soutěži Bear Rescue. Letos nebyla součástí robotického dne soutěž Eurobot, ale i přes to byl výběr soutěžních disciplín pestrý a zajímavý.

Pravidla robotického sumo zápasu jsou všem příznivcům této disciplíny chronicky známá, pro ty, kteří je snad neznají, jen v kostce shrnu podrobnosti: úkolem kolem robota v soutěži Mini Sumo je vytlačit protivníkova robota z ringu. Ten tvoří černý kruh o průměru 77 cm. Robápasník může vážit maximálně 500 g a musí se základnou vejít do čtverce 10 x 10 cm. Výška není předepsána. Autonomní robot se po spuštění snaží najít a vytlačit soupeře z ringu. Shrneme-li krátce ostatní pravidla, musí se zápasit fér – nelze nepřítele destruovat, nějakým záměrným zásahem (kapalina, výboj, ap.) zneškodnit či dokonce úmyslně rozbít. Prostě agrese, podpásovky a fauly se netolerují ani u robotických zápasníků!

Rekapitulace pravidel soutěže Minisumo

Další disciplínou je závod Robo Carts. Úkolem závodníků, kteří společně vystartují na trať, je projet co nejrychleji stanovený počet kol. Na první pohled poměrně jednoduchá soutěž, ale ti, co to se svými závodními stroji zkusili, dobře vědí, že uspět v této disciplíně není zase až tak jednoduché. Robot je plně autonomní, musí se vejít do hranolu o délce maximálně 10 x 10 x 20 cm na délku. Po umístění do startovacího boxu je již jen na robotovi – autíčku, jak v závodě obstojí. Musí se pohybovat na bílé závodní ploše po černě vyznačené trati, ohraničené zevnitř červenými mantinely. Samozřejmě, běžné kolize a střety autíček jsou tolerovány, ale i v této soutěži se přísně dbá na férové soupeření.

Soutěž Robo Carts

Line Follower je disciplína, v níž je úkolem autonomního robota sledovat černou čáru a projet po ní trať v co nejkratším čase. Maximální čas, který lze strávit na závodní dráze, jsou tři minuty, po kterých rozhodčí závod ukončí. Nešťastníci, kteří ztratí směr, zaseknou se v nějaké zatáčce či dokonce jedou zpět, ke startu mají tedy smůlu. Jede se po bílé ploše, černá čára se nesmí nikde křížit, od okraje hřiště musí být vzdálena nejméně 15 cm, poloměr zatáčky je minimálně 10 cm. Maximální šířka a výška robota nesmí přesáhnout 32 cm, délka nepředepsána. Překročení okraje kteroukoliv částí robota diskvalifikuje. Soutěž probíhala ve dvou kategoriích, v první mohl být závodní robot postaven z jakýchkoliv dílů,  ve druhé převážně z dílů stavebnice Merkur.

Finálové kolo Linefollowera

Divácky nejvděčnější soutěží po zápase v sumo byla záchrana medvěda. I tato soutěž měla dvě podkategorie – Bear Rescue Beginner, ve které byl robot záchranář řízený dálkově a autonomní Bear Rescue Advanced. Samozřejmě, jak bylo v pravidlech této disciplíny striktně předepsáno, medvěd nesmí být živý, ale pouze z textilního materiálu, takže ochránci zvířat mohou být klidní… Robot se před začátkem závodu musí dotýkat mantinelu ve startovní oblasti, po odstartování projede zatáčkami, najde medvěda, sebere ho a vrátí se z ním zpět k místu startu. Plocha hřiště je bílá, ohraničená mantinelem a na herní ploše jsou stěny tvořící jednoduché bludiště. Okraje hřiště i vnitřní zdi, který tvoří, jakýsi náznak meandru jsou asi 10 cm vysoké a robot je nesmí přelézt, ale může přes ně vykukovat, aby snáze našel medvěda či cestu. K mé lítosti se v této disciplíně nehodnotil styl, kterým byl medvídek zachraňován. Ten byl většinou hodně drsný! Často bylo vidět, jak se ubohému plyšákovi zoufale bimbá hlavička, nelítostně a bezohledně strkaná či vláčená po zemi. Jeden nejmenovaný záchranář dokonce nalezeného medvěda doslova surově dokopal až do vítězného cíle. Nic živého by podobnou „záchranu“ nepřežilo, dokonce i plyšák měl dost. Mým tajným favoritem byl čacký autonomní zachránce, který svými pevnými chapadly medvídka opatrně objal a něžně a citlivě jej dopravil ve své konejšívé náruči až do bezpečí cíle. Bohužel, byl až na druhém místě, i když by si zasloužil poctu nejvyšší! Výsledky v jednotlivých kategoriích najdou zájemci na následující adrese: http://www.robotickyden.cz/2012/results/

Medvídek před záchranou

Robotický den se letos opravdu vydařil a všichni zúčastnění se shodli, že se již těší na další ročník.

První fotky z akce naleznete na Google+

Další zdroje:

Reprezentace Radioklubu Písek