Pro někoho každodenní samozřejmost, pro jiného „převratný objev“. Jak zařídit, aby vruty respektive samořezné šrouby šly zašroubovat a vyšroubovat z plastu opakovaně a demontáž krytu nepoznal ani servis?
Když vyšroubujeme samořezné šrouby z plastu a pak je zase zašroubujeme zpět, většinou se poškodí „závit“ vymáčknutý v plastu. Po druhém, třetím, nejvýše pátém vyndání šroubů se závit nevratně strhne. Stopy poškození jsou naprosto zjevné už po prvním (nesprávném) zašroubování. Jak to udělat, aby závit v plastu fungoval mnohem déle a vydržel třeba i 50 rozebrání a opětovných zašroubování?
Když nasazujeme šroub do závitu, VELMI LEHCE s ním začneme otáčet na opačnou stranu, jako bychom ho chtěli povolit. V určitém úhlu natočení ucítíme a možná u uslyšíme pod šroubovákem klapnutí, jak šroub přeskočí o závit níž. Pomalu otáčíme dál, a když se po další celé otáčce ozve klapnutí znovu, změníme směr otáčení a šroub lehce (opravdu to jde) zašroubujeme. Šroub neutahujeme silou, jakmile se zjevně zvýší potřebná síla, přestaneme. Jednou poškozený závit v plastu už nejde spravit. Když takto postupujeme po celou dobu od prvního rozebrání, vydrží závit desítky povolení a utažení.