Z pohledu Petra Kubáče.
Nechci se pasovat do role „mediální hvězdy“ – ale lidí, kteří mi na Robotickém dni skákali do cesty, jakože čtou tento blog – bylo více než loni a více než jsem si představoval, že jich bude. Tedy cítím nevyslovenou avšak jasnou otázku – co bude Kubáč psát o robotickém dni ?
Tedy nejprve chvála – dvoudenní průběh robotického dne odstranil shon sobotního závodu – takže ani obézní borec s platfusem (já) nebyl na konci dne naprosto vyplivnutý – jak bylo běžné v minulých letech. Na druhé straně – sobota odpoledne byla jaksi smutná a prázdná a též někteří soutěžící si stěžovali, že dvoudenní Robotický den se nedá zvládnout metodou „do Prahy na otočku„. Výsledkem je, že se neodvažuju radit a počkám až organizátoři v hodince tiché kontemplace celou věc zhodnotí.
Díky dvoudenímu průběhu jsem konečně po létech viděl i ty disciplíny, kde jsem nedělal rozhodčího – a musím konstatovat, že úroveň robotů je už léta konstantní – což bych nebral jako chybu hobby-robotické techniky a komunity, ale jako jasný důkaz, že lidský faktor, hlavně tedy čas a odhad vlastních možností ( honostně označované jako „řízení projektů“ ) je hlavním limitujícím faktorem. Přesto velmi častá nedotaženost robotů – nekalila soutěžícím aní mně den – a nadšení a vzdělání některých „hochů sotva dvanáctiletých“ bylo až zarážející a silně nakažlivé…
To že úroveň robotů se mi zdá konstantní – nechť organizátoři berou jako pochvalu, protože tím není řečeno, že se jedná o stagnaci, nedej – bože jimi způsobenou, ale naopak „Robotický den“ se stal institucí, službou veřejnosti – dlouhodobě zavedenou a fungující.
Na druhou stranu je třeba i trochu hanět – rozevírající se nůžky mezi možnostmi techniky a možnostmi lidí držících tuto techniku v ruce – jsou stále viditelnější a pro mně byly některé příklady až bijící do očí. Takže budíž chvála nesmírná firmám jako Postav Robota, nebo Hobbyrobot, které nabízejí své i čínské výrobky, do rukou české robotické veřejnosti a tím odstraňují ten problém, že klučina ve 13 (nebo paranoik ve 43) může mít problémy s „obchodováním s procesory na DealeXtreme„.Ale přesto si nelze nevšimnout – zejména v prezentacích firem – záchvaty neplodné ajfounovitosti – k čemu je lampa ve tvaru „kouzelné hůlky“ z Minecraftu ? „Geekovství“ sahající až za hranice zdravého rozumu. Urputné ulpívání na technologických / terminologických nepodstatnostech (v jakých jednotkách se měří náboj kondenzátoru ?) a to vše korunovné neblahým inženýrským syndromem – „co se v mládí na ČVUT naučíš …. ti až do smrti bude stačit“ – neboli vystavovat v roce 2015 jako „moderní řešení“ board z roku 2001 postavený na MCU verzi Motoroly 68000 ? Každý ať si to rozebere sám….
Robotici to patrně nebudou slyšet rádi, ale ti, kteří měli talent a krom toho i rozhled širší než k sub-atomárnímu řešení jediného ne-problému – už mezi námi nejsou – neb za nehorázně vysoké platy tlačí vývoj megakorporací vpřed. Ostatní (mne v to počítaje), kteří tak dobří nejsou s námi zůstali, a pokud mají ambici se elektrem živit – měli by se vážně zamyslet zejména nad širším okolím často velmi úzkého středobodu svých zájmů.
Robotický den 2015 je tedy za námi – těším se na příští rok, a doufám, že se „nám dědkům“ podaří udělat si ze sebe legraci v „dědkovské rally“ soutěže Robocarts, na které jsme se na místě dohodli.
Publikováno se souhlasem autora.