Mezi nabíječi jednotlivých článků, které zvládnou širší spektrum velikostí i druhů akumulátorů, si v poslední době získává dobrou pověst přístroj LiitoKala Engineer Lii-500. Podívejme se podrobněji na jeho vlastnosti.
První dojem z Lii-500 většinou odpovídá tomu, že je to pořádně „přerostlý“ čtyřnásobný nabíječ podobného provedení, jako je obvyklé u tužkových článků. Něco na tom je, provedení je opravdu hodně podobné, rozdíl je třeba v tom, že se články vkládají do šachet (+) pólem směrem k displeji, tedy opačně, než je obvyklé.
Všechny šachty pracují zcela nezávisle na sobě s jedinou výjimkou, k níž se dostaneme až na konci. Je možné pracovat s válcovými články od délky 30 do 65 mm a od průměru 10 do 26 mm, to znamená například s běžnými velikostmi 10450 (AAA), 14500 (AA), 18650, 26650, 14500, 16340, 17670, 10440, 18490, 22650, 17500, SC, 26500 nebo 17355. Držáky článků jsou obvyklé přitahované pružinou, pracují dobře a pro běžné účely provozního nabíjení i orientačního měření stačí.
Z hlediska druhu akumulátorů lze pracovat s články Li-ion (LiCoO2) nebo LiMn se jmenovitým napětím 3,7 V a maximem 4,2 V nebo s články NiCd / NiMH se jmenovitým napětím 1,2 V. Nelze používat například články LiFe (LiFePO4) nebo články NiZn!
Na zadní straně nabíječe je konektor pro standardní napájecí napětí 12 V, síťový adaptér 12 V / 2 A je součástí dodávky. Toto je důležitější, než se na první pohled může zdát, protože nabíječ se dá napájet i z autobaterie (s vozidlem v klidu) nebo podobných jiných zdrojů. Přístroj se ovládá pomocí šesti tlačítek zcela intuitivně, čtyři tlačítka slouží k výběru šachty, jedno k volbě režimu a jedno k volbě velikosti nabíjecího a vybíjecího proudu. Přístroj má automatickou detekci vložení článku, ochranu proti přepětí, přebíjení, zkratu článku, přílišnému vybití článku, přepólování článků i přehřátí.
Po vložení článku se rozsvítí displej, při horním okraji se zobrazí číslo šachty. Po dobu osmi sekund může uživatel nastavit jeden z režimů činnosti (nabíjení / rychlý test / normální test) a velikost nabíjecího proudu ( 300 / 500 / 700 / 1000 mA). S nabíjecím proudem je svázaný i vybíjecí proud, pokud má být použit, pro 300 a 500 mA odpovídá 250 mA, pro 700 a 100 mA je to 500 mA. Po nastavení je třeba počkat dokud údaje nepřestanou blikat, až v tomto okamžiku jsou uloženy a přijaty! Kdo spěchá a přejde ihned na vkládání dalšího článku a volby další šachty, dočká se nepříjemného (a potenciálně i nebezpečného) překvapení v podobě nastavení neočekávaného režimu a proudu. Toto mohlo být a mělo být vyřešeno lépe, dost to zdržuje.
Na jednoúčelovém displeji se zobrazuje kromě čísla šachty, zvoleného režimu a proudu také čas práce, aktuální napětí článku, kapacita a vnitřní odpor v mR (to jsou reálně mΩ, nikoli milirentgeny jako jednotka expozice ionizujícího záření). Symbol END v inverzním poli oznamuje ukončení procesu. Po chvíli podsvícení displeje zhasne, což jednak šetří energii, jednak to při nabíjení přes noc neruší. Jakýmkoli stiskem tlačítka se displej rozsvítí.
Režim nabíjení je výchozí, předvolená hodnota proudu je 500 mA. Lithiové akumulátory jsou nabíjeny metodou CC/CV (nabíjení končí po poklesu proudu pod cca 1/10 počáteční velikosti), NiCd a NiMH s ukončením podle rozpoznání delta peaku. K základnímu rozeznání druhu článků postačí počáteční napětí a v průběhu nabíjení se zobrazuje dodaná kapacita.
Podle praktických zkušeností nabíjení pracuje velmi dobře a poradí si jak s kvalitními, tak staršími články, vadné rozezná. Problematické je měření vnitřního odporu, které se dělá na počátku cyklu. Nápadné je už to, že velmi často se ukáže hodnota 44 nebo 45 mΩ. Výsledky zkrátka nelze brát vážně, jsou jen (velmi mírně řečeno) orientační a odchylky v pásmu jedné třetiny až trojnásobku vnitřního odporu regulérně změřeného jinými metodami jsou celkem obvyklé. Ono měření vnitřního odporu v řádu mΩ při použití podobného kontaktního pouzdra je samo o sobě „poněkud mimo“.
Režim rychlého testu znamená, že se článek nejprve vybíjí (mez napětí pro vybíjení Lixx je 2,9 V) a následně nabije, při nabíjení se měří dodaná kapacita, která zůstane zobrazena i po konci procesu.
Režim normálního testu znamená, že se článek nejprve nabije, pak vybije a měřením kapacity, a pak znovu nabije. Tento režim je v anglickém návodu popsán chybně. Nabíječ nezná nabíjení do skladovacího stavu, nabíjí vždy na plné napětí.
I když je výběr druhu článků i proudu omezený a měření vnitřního odporu často zavádějící, celkově se s Lii-500 pracuje dobře, nabíjí spolehlivě a zvládne několika cykly „rozcvičit“ i akumulátory téměř odepisované. Nehřeje se nepřiměřeně a kontrola kapacity (třeba proti rozšířeným nabíječům Nitecore) je určitě výhodou.
Na samotný konec jsem si nechal zmínku o využití USB konektoru, který je popsán jako výstup 5 V / 1000 mA. Logicky by se dalo čekat, že při připojení na adaptér bude možné z tohoto výstupu třeba nabít mobilní telefon, jenže je to ve skutečnosti úplně jinak. Jakmile je nabíječ napájen napětím 12 V, výstup 5 V se automaticky odpojí! K čemu tedy je?
Pokud nepřipojíme 12 V ale do kterékoli ze šachet založíme Lixx akumulátor (může být i do více šachet a Nixx nemají na to žádný vliv), pak nabíječ „ožije“, zobrazí na displeji znak USB a připojí výstup 5 V. Vlastně začíná fungovat jako měnič, jako powerbanka napájená z akumulátorů v šachtách. Teď opravdu můžeme třeba nabíjet mobil, ovšem jen z akumulátorů!
Nabízí se také dost netradiční využití Lii-500 jako nouzového osvětlení připojeného do USB konektoru, kdy po dobu připojení síťového napětí je akumulátor nabíjen a udržován nabitý, po výpadku síťě se světlo s asi sekundovým zpožděním samočinně rozsvítí. I v tomto režimu jsou Lixx akumulátory chráněny a nevybijí se víc než na napětí 3,3 V. A opravdu to takto funguje!
Režim USB lze využít i jinak, ke zrychlenému vybíjení Lixx článků, vybíjí totiž 2x až 3x rychleji než vybíjení v cyklu a ponechá na konci články vybité.
Pokud by vás zajímal velmi podrobný test včetně mapování ohřátí přístroje snímaného IR kamerou a s průběhem napětí a proudu v různých režimech, najdete jej na těchto internetových stránkách. Uvedený nabíječ lze koupit v zahraničních internetových obchodech za cenu v rozpětí 15 až 30 USD.