Následující příspěvek neobsahuje konkrétní návod, může ale poskytnou inspiraci, jak ovládat digitální fotoaparát pomocí mikrokontroléru.
Pokusy s fotografováním „z něčeho“, ať už jde o létající polycoptery, modely vrtulníků i letadel nebo pozemní roboty všech druhů jsou čím dál četnější a používají se při nich už výhradně digitální fotoaparáty. Způsobem ovládání, který se přímo nabízí, je stisknout spoušť fotoaparátu malým servem. To nevyžaduje žádný zásah do aparátu, ale komplikuje to mechanické uchycení přístroje, toto spojení navíc nebývá zcela spolehlivé. Jinou možností je specializovaný elektronický spínač.
Spoušť mívá dvě polohy, při namáčknutí se začne automaticky zaostřovat a případně i měřit parametry expozice, při domáčknutí spouště na doraz se exponuje obrázek. Předpokládá se, že vždy musí namáčknutí alespoň o zlomek sekundy předcházet povel k expozici, to je při ručním ovládání splněno.
Obvody spínačů spouště jsou řešeny různě od úplně nezávislých po spojené spínače s třídrátovým výstupem, kde třeba ani namáčknutí není nutné, aparátu stačí i sepnutí druhého spínače (to ale platí spíše výjimečně). V některých případech dělá problémy galvanické propojení obvodů palubního (ovládacího) systému a fotoaparátu. Aby byl elektronický spínač co nejuniverzálnější, měl by mít na výstupu dva optické oddělovací členy, které se mohou přizpůsobit téměř libovolnému zapojení spouště.
Připojení k fotoaparátu se nedá popsat detailně, záleží na konkrétním typu, nicméně jistý univerzální postup existuje. Po otevření aparátu najdeme vývody spínače spouště, měly by být tři nebo čtyři. Ohmmetrem zjistíme, která dvojice spíná při namáčknutí a která až při plném stisku spouště. Pak aparát zapneme a změříme postupně napětí v klidu na obou zjištěných dvojicích. Výstup spínače pro namáčknutí je u OC1, zapojíme bod, v kterém bylo kladné napětí, na plošku označenou „+“, druhý na sousední. Obdobně kladnější bod spínače expozice v aparátu připojíme k oddělovacímu členu OC2 na plošku označenou „+“, pak vytvoříme poslední spoj. Pokud má spínač v aparátu tři vývody (jeden figuruje v obou dvojicích), musíme pochopitelně analogicky propojit i vývody oddělovačů na desce. Vyvedení vodičů z fotoaparátu je nejsložitější a nejrizikovější částí celé práce.
Příklad zapojení ukazuje spínač před léty postavený s mikrokontrolérem od firmy TEMA, bližší údaje jsou zbytečné, už je nedostupný. Může jej snadno nahradit třeba Picaxe 08M2. Jde v podstatě jen o připojení spínače k fotoaparátu přes optocoplery. Tento spínač byl ovládán servosignálem a sloužil v RC letadlech, sám se postaral o to, aby na jedno stisknutí tlačítka na vysílači byl nejprve aktivován výstup pro namáčknutí, pak po krátké prodlevě na zaostření výstup pro expozici.
Další fotografie ukazují tehdejší vnější provedení před „zakrytováním“ pomocí široké smršťovací bužírky. Pokud by to bylo podstatné, dalo by se to celé postavit mnohem, mnohem menší.