Každou chvíli potřebuju na breadboardu sledovat nějaká napětí. Někdy použiju emitorový sledovač, pokud potřebuju nízký odběr, abych si nerozhodil sběrnici, jindy naopak mám zájem o nějaký pullup nebo pulldown a tak použiju verzi jen s diodama a odporama. Většinou potřebuju sledovat, kde je logická jednička, tak jde dioda proti zemi, ale někdy se používá negativní logika, takže dioda jde proti +5 V. A někdy je mi to jedno, tak použiju co mám po ruce.
Dnes jsem potřeboval (pro testy Edge Triggered RS na mix-u, v Drobničkách) pár pull-upů a test pro negativní logiku. Jednou do horní napájecí lišty, jednou do dolní. Tak jsem si je udělal a rovnou i nafotil. Nejde o nic zvláštního, ale práci to ušetří, tak je dobré to mít po ruce.
Tady jsou výsledky, zhora, zdola a v poli:
Za povšimnutí stojí, že napájecí lišty nejsou umístěny symetricky, ale rovnoběžně, takže nahoře je kladný pól blíž breadboardu, zatímco dole je dál. Obvykle si dělám indikátory s větší roztečí, takže jdou použít na obou stranách, akorát na jedné zaberou o jednu řadu breadboardu víc, ale není to podmínkou, takže dnes jsem udělal oba typy, jeden třídírkový krátký, a dva dlouhé – třídírkový a desetidírkový. Dále budu rozebírat (nebo spíš skládat) ten desetidírkový.
Základem je destička z univerzálního plošného spoje (zvaného též protoboard) s vhodnými rozměry. Má být univerzální, tedy hluboká, takže 5 dírek na výšku a na šířku kolik se nám jen zlíbí a kolik chceme diod, tady 10.
Použiju malý modrý breadboard (nepájivé pole), jako držák, samozřejmě na barvě ani velikosti nezáleží, i když lepší je, pokud se tam destička vejde celá 🙂
Protože dnes dělám negativní logiku, kdy dioda jde proti +5 V a svítí jen když je na ní logická nula, tedy zem, tak jsem si vybral i vhodně označené nožičky (pin header) – červené pro +5 V, zelené pro vstupy. Nalámal jsem je z delších pinových lišt, co jsem koupil na Aliexpressu. Mají tam spoustu barev, já koupil svazek se směskou barev.
Vyzkouším si, že tam destička dobře sedí, ale ještě ji pájet nebudu:
Nejdřív si udělám „napájecí lišty“ tak, že drátkem protáhnu příslušné dírky – vodorovně ve výšce 3 (mezi 1 a 2 budou LED, aby byly blízko u pinů v první řadě a bylo jasné, kam patří, mezi 2 a 3 odpory). Svisle pak povedou k napájecím nožičkám, které jsou umístěné přibližně symetricky, s tím, že mezi sebou mají 5 dírek volných. Napájecí lišty na breadboardu mám s tímto rozestupem, takže pokud se jedna nožička vejde do dírky, pak se vejde i druhá.
Teď už můžu směle připájet všechny nožičky:
A následně i proletovat drátky – já použil tenké izolované, kde se izolace při nahřátí nad 300 stupňů Celsia sama spálí a odizoluje, protože jsem je měl zrovna při ruce (a tak je při pájení pořádně prohřeju, aby se odizolovaly), ale pokud máte po ruce neizolované (nebo si je odizolujete předem), tak je to ještě pohodlnější. Důležité je tu získat spolehlivé napájení.
Následuje osazení LED. Já si ještě před osazením u každé LED zkontroloval, že je ve správném směru (katodou k zemi (tady teda k pinu), anodou k napájení (tady k odporu, který na něj povede)). Použil jsem jiný breadboard s nějakým osazeným indikátorem a z něj vytáhnul propojky. Když to jde přes indikátor, tak je tam automaticky omezení proudu jeho odporem, takže LED nespálím a zároveň nevadí, když si „škrtnu“ kontakty o sebe, indikátor to zvládá.
Jak jsem připájel piny (nožičky), tak prostě vezmu LED jednou rukou (já používám tu šikovnější) do pinzety a přisunu ji po destičce až k tomu cínu u pinu dole, zatímco druhou rukou vezmu páječku a z druhé strany pinu ten cín nahřeju až povolí. V tu chvíli do něj nasunu LED, páječku naopak oddálím a počkám, až zase ztuhne. Tady není potřeba kdoví jak kvalitní spojení (za chvíli to propájím ještě jednou a pořádně), účelem cvičení je tam tu LED nějak mechanicky uchytit, byť jen lehce. V tomto kroku nepřidávám cín, používám ten, co tam je.
Takhle si tam „nalepím“ správným směrem všechny LEDky a klidně si překontroluju, že se mi žádná neotočila, testování není nikdy dost a teď, když drží jen jedním bokem, se to opraví ještě snadno.
Následně připájím druhé strany LED k mezilehlým očkům (dírkám), čímž si je v dané poloze zafixuju, a můžu už v klidu pořádně připájet i tu stranu u pinů. Cín samozřejmě používám jak u dírek, tak případně i u pinů, pokud nestačí prohřát to, co tam je, ale ono to běžně stačí. Potřebuju, aby to spolehlivě drželo a vedlo, nepotřebuju tam mít nějaké velké koule.
Když to mám, pokračuji odpory. Tady jsem zvolil 1 kΩ, aby to spolehlivě svítilo, ale neoslňovalo. Červené LED mají úbytek napětí asi 1,8-2,1 V, takže z +5 V zbydou asi tak 3,3 V / 1 kΩ je asi tak 1 mA a to je pro LEDky dobrá hodnota s velkou rezervou na obě strany. Obecně 1 kΩ k LEDce je taková univerzálně použitelná hodnota 🙂 Co se značení SMD odporů týče, tak poslední číslice říká počet nul, které je nutno přidat k číslu před ní, takže 102 se čte 10+00 to je 1 000 a to je ten 1 kΩ.
Odpory zase jen lehce přisunu a přichytím, stejně jako LEDky před chvílí – ono je to pájení poněkud nepohodlné a nechceme LED zbytečně moc prohřát, takže čím dřív to je, tím líp.
A následuje samozřejmě přiletování druhé strany odporů ke dříve nataženému drátku a pak rychlé dočištění spoje mezi LED a odporem. Ono se to zdá zbytečně dlouhé pájet všechno na dvakrát, ale ve skutečnosti je to mnohem rychlejší, protože nikde nic neutíká, všechno je nějak přibodované a pak se to už jen snadno a rychle uhladí. Součástky mezitím stačí zase vychladnout a nemusíme je zbytečně dlouho trápit. Určitě nechcete naráz jednou rukou pájet LED, druhou ji držet, třetí rukou pájet odpor, čtvrtou ho držet aby neutekl a přitom si dávat pozor, aby se vám nezauzlovala všechna ta chapadla 🙂
A takhle to vypadá ze spodu:
Tím by to bylo hotové, a protože už jsme dlouho nic netestovali, tak je čas si ověřit, že to skutečně funguje i v praxi 🙂
Při pájení jsem použil pájecí stanici KSGER z Aliexpressu. Je pohodlná, rychlá a má možnost krátkého boostu pootočením ovladače (220 C normálně a 320 C pro odizolovávání). Použil jsem hrot D12 – takový malý šroubováček, protože se mi s ním dobře pracuje, ale každý si může vybrat podle svého vkusu, pájet se dá kde čím 🙂 I kopytem