Na Robotický den se každoročně těšíme. Je to taková „maturita“. Ale potřebná. Pevný termín soutěže nás vždycky přinutí k maximálnímu úsílí, aby roboti byly funkční a mohli jsme si užít soutěžní atmosféry.
Jak jsme slíbili před rokem, zúčastnili jsme se soutěže „Ketchup House“ – a to dokonce se dvěma roboty.
Sokoban – soutěžil už loni, ale to byl spíše polotovar. Filip ho během června intenzivně programoval a vychytal i nějaké mechanické problémy.
Cubiq – byl sestrojen v květnu. Software se „pekl“ do posledních vteřin a výsledek tomu bohužel odpovídal…
Recyklon robotic team: Filip a Vláďa
Naší snahou je vždy přijít s něčím neokoukaným a tuto výzvu pak realizovat. Letos jsme zvolili celkem originální způsob jízdy po hřišti. Nevyužívali jsme čáry, ale jezdili po hřišti naprosto volně. Pouze, když jsme vyjeli mimo hřiště, tak jsme využili krajní čáry k otočení a nastavení robota směrem do hřiště. Když se nad tím zamyslím, tak to byl podobný algoritmus jako při loňském „Bear Rescue“. Místo fyzických mantinelů jsme letos měli softwarový… Zásadní novinkou (pro nás) bylo použití kompasu, který v tomto případě skvěle fungoval a bez něj bychom těžko hledali správný směr, pokud došlo na hřišti ke strkanici se soupeřem. V mnoha momentech, kdy došlo k zablokování robotů, zafungovala detekce soupeře a couváním jsme uvolnili cestu. Tento manévr umožnil soupeři často pokračovat a bodovat (neboť pokud měl druhý robot detekci, tak maximálně zůstal stát na místě a čekal…), ale víc než skóre bylo důležitější, že se na hřišti jezdilo. Nefunkční, čekající robot je nuda.
Systém finálových jízd mě příjemně překvapil. Namísto vyřazovacího play-off se jezdilo systémem každý s každým a kdo nasbíral více bodů, tak vyhrál. Takže si to užili všichni soutěžící i diváci. Mimořádně jsem se těšil na jízdu obou našich robotů proti sobě, neboť to bylo za devět let vůbec poprvé, kdy se takto setkali spolu na hřišti.
Můj problém s nedodělaným programem v Cubiqovi vyvrcholil před začátkem finalových jízd. Nakonec jsem použil verzi „funny“ , kdy robot jezdil náhodně po hřišti a umisťoval plechovky na okraji hřiště. Soupeř tak většinou získal body navíc. Byl to zajímavý a docela originální neplánovaný prvek v této soutěži. To, že robot jede podle daného algoritmu, ale průběh jízdy a výsledek se nedá spočítat ani odhadnout, bylo velmi vzrušující a zábavné. Pokud soutěžíte a nemáte ambice na umístění ale chcete se bavit, tak super. V duchu fair play jsem tento stejný program použil ve všech finálových jízdách.
Sokoban jezdil velmi spolehlivě. Softwarový problém s rovnáním u rohu hřiště způsobil výpadek bodů v některých jízdách. Celkové 2. místo bylo dobrou známkou za originální konstrukci a předvedený výkon. Z našeho účinkování jsme měli dobrý pocit a radost z prožitého víkendu byla velmi intenzivní.
Robotický den 2016 se povedl. Výborná organizace a příjemná atmosféra byla balzámem na půlnoční stresy při přípravě robotů před soutěží.
Doufám, že se opět příští rok sejdeme a znovu prožijeme skvělý robotický víkend. Do té doby se můžeme potkávat na robosetkáních či jiných robotických akcí.