Robotika pro zábavu není zas tak moderním koníčkem, jak by se mohlo na první pohled zdát.
Už v dobách, kdy tranzistor byl ještě tajemnou, drahou a těžko dostupnou součástkou a o integrovaných obvodech si nechávali amatéři (zvláště amatéři v takzvaném socialistickém bloku) jen zdát, už dokázali koumáci postavit mobilní roboty, které uměly reagovat na své okolí.
Jedním z těchto robotů je i pásové vozidlo Omega, postavené na podvozku hračky a reagující na zvuk, světlo a dotek. Když se vrátíte časem do roku 1964 do časopisu Funkamateur, poznáte, jaké se před téměř padesáti lety konstruovaly mobilní roboty v tehdejší Německé demokratické republice (NDR). Pro mnoho z vás asi bude obtížnější poradit si s němčinou, ale ostatně, od čeho máme Google Translator, že? Jsem si jist, že tehdy uveřejněný návod má ještě co říct i dnešním konstruktérům, už třeba jen tím, že nám ukazuje, že není nutno do jednoduchého robotu investovat množství peněz, ale při zapojení vlastní invence se dá konstruovat i z toho, co máme zrovna po ruce, nebo co můžeme „vytěžit“ ze starých, už nepoužívaných elektronických přístrojů a zařízení. Co by takový amatér před čtyřiceti lety dal za vrak laserové nebo inkoustové tiskárny…
Dobře se bavte.