Táta jednou přinesl domů stavebnici pásového robota s tím, že bychom s ním mohli soutěžit na Robotickém dni v MiniSumu. Když jsem vyzvídal kde k němu přišel a jestli ho koupil, dozvěděl jsem se, že ho má půjčený od Hobbyrobotu na vyzkoušení.
Vyzkoušet nového robota? To znělo zajímavě, tak jsem na tátu začal naléhat ať už se do stavby pustíme, ale nebylo to tak jednoduché, protože táta v poslední době trávil hodně času prací na Koulíčkovi (což byl pro změnu zase jeho robot na Robotický den).
Nakonec se podařilo a jednu sobotu jsme věnovali stavbě Zuma, tak se robot jmenuje. Táta na mě celou dobu dohlížel a některé věci mi ani nedovolil dělat, že prý bychom mohli robota rozbít. No když jsem ho viděl, jak nasazuje kolečka a pak se je zase snaží sundat, tak jsem mu i trochu dal za pravdu. Pájení jsem si ale nenechal sebrat a až na drátky k motorkům jsem si ho zapájel sám. Táta sice něco brblal o studených spojích a nutil mě některé věci předělat, což se mi moc nelíbilo, ale nakonec jsme stavbu zvládli.
Dalším krokem bylo jeho naprogramování, ale protože Arduino, to je ovládací deska Zuma, zatím programovat neumím a času bylo málo, dohodli jsme se s tátou, že program napíšu na papír v češtině a táta ho přepíše do Arduina, tedy pod podmínkou a výstrahou, že se to do příště musím naučit. Táta mi nakreslil na papír obrázek robota s vyznačenými senzory a já začal psát: “Když levý senzor vidí nepřítele, ale pravý ne tak se natoč doleva, když ho vidí levý i pravý, tak jeď rovně až k okraji arény, pozor na okraj arény, když jsi na kraji, tak chvilku couvej a pak se otoč, … , a tohle celé opakuj…“
Táta tvrdil, že nevadí, že ještě neumím Arduino programovat, ale že musím pochopit, jak takový robot uvažuje a čemu je schopný porozumnět.
Zumo fungoval moc pěkně, byl spolehlivý a v soutěži MiniSumo jsem s ním vyhrál první místo. Celý robotický den se mi líbil, bylo to super, hlavně soutěž MiniSumo, ve které jsem sice zvítězil, ale, abych řekl pravdu, bylo to těžké vyhrát, bylo tam dost silných protivníků.
Největší překvapení mě ale čekalo nakonec, když jsem šel poděkovat za půjčení, a Zuma vrátit pánům z Hobbyrobotu, tak mi ho věnovali! Ještě jednou děkuju!