Co vlastně Plasti Dip je? Velmi stručně řečeno je to tekutá guma, která se dá nanášet smáčením, natíráním i stříkáním. Po vyschnutí vytváří povlak s vynikajícími elektrickými izolačními vlastnostmi, pružný, chrání proti vodě, působení některých chemikálií a v silnější vrstvě i mechanickému poškození.
První zmínky o materiálu Plasti Dip se objevily už před několika léty na zahraničních internetových diskusích v souvislosti s ochranou servomechanizmů proti působení vody. Názorná videa ukazovala, jak se celé servo namočí do jakési barvy v plechovce, nechá okapat, oschnout, a je dokonale utěsněné. S určitým časovým odstupem zařadila Plasti Dip do svého sortimentu zasilatelská firma Conrad a v současné době je už v nabídce více firem.
Plasti Dip vyrábí americká firma Plasti Dip International z Minnesoty v sedmi základních barvách, další libovolné odstíny se dají namíchat ze sady obsahující základní hmotu a pět barevných tonerů. Výrobce nabízí kromě malých i průmyslová balení v plechových kbelících nebo sudech. Tam, kde je potřeba udělat tenkou rovnoměrnou vrstvu na větší ploše, najde uplatnění Plasti Dip ve spreji, k dispozici je i speciální ředidlo.
Plasti Dip má konzistenci medu, po zaschnutí vytváří matný gumový povlak, je příjemný na dotek a neklouže ani po navlhčení. Materiál je odolný vůči kyselinám i louhům, neotírá se, nekřehne a nepraská, neobsahuje síru, silikony ani chlor, je neškodný a dokonce potravinářsky nezávadný. Má jedinečné mechanické vlastnosti v tom smyslu, že v rozmezí od -34 do +93 stupňů C si zachovává roztažnost 300 – 400%, takže drží i na podkladech, které jsou pružné a při pohybu se značně deformují. Výborně chytá na odmaštěný a zdrsněný povrch kovů, dřeva, laminátu, vsakuje do tkanin. Pokud je povrch hladký, Plasti Dip také drží poměrně dobře, ale dá se od podkladu oddělit, jeho vlastní soudržnost je vyšší, než přilnavost k podkladu. Má vynikající elektrické izolační vlastnosti a dá se použít k ochraně odizolovaných vodičů nebo utěsnění kabelů vstupujících do stěn krytů nebo průchodek, k tomuto účelu je ale přímo určen jiný výrobek, „Liquid tape“.
Podle výrobce Plasti Dip schne čtyři hodiny. Je to údaj velmi přibližný, tenká nastříkaná vrstva je podle zkušeností plně použitelná za hodinu, v silné vrstvě (5 mm) je potřeba počítat s vysycháním delším než 48 hodin. Odpařením rozpouštědel hmota výrazně ztrácí objem, odhadem asi čtyřikrát. Naneseme-li více i silnějších vrstev, materiál se výborně spojí, v jednom kroku se dá rozumně vytvořit vrstva silná asi 0,5 – 0,8 mm. Dobře se to ilustruje na vytvoření povlaku na držadlech nástrojů, po pěti vrstvách už vznikne dost silný útvar, za nějž se dá nástroj příjemně držet (na obrázku jediná vrstva).
Nejzajímavější je asi použití Plasti Dip jako izolace osazených a oživených elektronických desek. Celou desku můžeme po překrytí kontaktů konektorů namočit do obsahu plechovky v původní neředěné konzistenci, vyklepat bublinky a nechat oschnout. Hmota velmi rychle zasychá na povrchu a nekape, ale pod povrchovou vrstvou může pomalu téct ještě nejméně dvě hodiny, v koutech i déle než den. K dokonalému vyschnutí potřebuje asi dva až tři dny, po této době ale může trvale pracovat pod vodou, a to i pod tlakem. Tato možnost platí pro zařízení, kterým nevadí kapacitní vazba vznikající blízkostí vody, pro vf oscilátory (vnější oscilátory mikrokontrolérů) samozřejmě ne. Plasti Dip současně také izoluje tepelně, takže je nutné si uvědomit, že mohou nastat problémy s přehříváním výkonové elektroniky běžně chlazené jen pasivně okolním vzduchem. Na druhou stranu, pokud desku impregnovanou Plasti Dipem skutečně ponoříme do vody, její chlazení je mnohem lepší než jen na vzduchu, čímž se otevírají zcela nové možnosti – vyzkoušeno.
Nečekanou a velmi zajímavou vlastností je to, že na rozdíl od ochranných laků lze vrstvu gumy z desky v případě nutnosti strhnout prakticky beze zbytku. Na snímku to tak sice nevypadá, ale kousky materiálu v koutech a mezi vývody konektorů zůstaly jen proto, že v silné vrstvě ještě nedošlo k úplnému vyschnutí.
Konektory s dutinkami je lepší před nenesením gumy chránit (například plastelínou), kontaktní plošky na plošném spoji se vyplatí spíše až po vyschnutí vrstvy oříznout a gumu sloupnout. Pokud má konektor otvory zezadu u výstupu drátových vývodů, osvědčilo se tyto otvory předem přemáznout hustou gumou, která je po vyschnutí chrání při namáčení celé desky.
Plasti Dip je odolný vůči lihu (etanolu), čistému metanolu i isopropylalkoholu, leptá jej však benzín a velmi ochotně se rozpouští v toluenu nebo acetonu. To mě přivedlo na vyzkoušení dvou možností. První je ředění běžně dostupným nitroředidlem nebo toluenem. I když originální drahé ředidlo funguje lépe a například do stříkací pistole se ho asi vyplatí použít, i nitroředidlem jde velmi dobře očistit ruce nebo potřísněné nástroje. Druhou možností, která velmi překvapila, je „recyklovatelnost“ Plasti Dipu. Předpokládal jsem, že současně s vyschnutím se hmota mění, vulkanizuje, a i když jí lze ředidlem odstranit, nemůže nabýt původních vlastností. Není to tak, sloupané zbytky Plasti Dipu se dají nechat nabobtnat a poté rozpustit v toluenu a znovu použít, dokonce po pětinásobné „recyklaci“ jsem nepozoroval zásadní změny vlastností kromě toho, že se hmota postupně znečišťuje prachem a drobnými částečkami, které v ní zůstanou při loupání. Pružnost se zhoršila pozorovatelně, ale ne výrazně.
Z dalších příkladů aplikací lze uvést ošetření konců gumových i běžných splétaných lan, u nichž zabrání jak rozplétání obalu, tak posunutí konců jednotlivých vláken. Výborná je izolace a zpevnění vývodu kablíků vycházejících z plastových tělísek konektorů, kde guma zamezí nechtěnému vytažení jednoho kontaktu, průniku nečistot do konektoru zezadu, nebrání poskládání konektorů na dotyk vedle sebe a dělá plynulý přechod omezující možnost zalomení kabelu u konektoru. Ošetření a utěsnění serv, které mě k Plasti Dipu původně přivedlo, se nakonec ukázalo jako podstatně obtížnější, zejména kvůli nutnému dotěsnění otáčejícího se výstupního unašeče gumovým „O“ kroužkem a naplněním ložiska unašeče tuhou vazelínou.
Sprej Plasti Dip stříká podstatně řidší materiál, který se snadno vsakuje do podkladu. Nastříkáním tenké látky nebo savého papíru získáme tenké ohebné pogumované materiály odolné proti vodě. Vyzkoušel jsem nastříkat papírovou membránu menšího reproduktoru, guma vsákla do papíru a po zaschnutí se zvuk změnil jen málo, za to reproduktor byl schopen pracovat i pod vodou. Nějaká ta stříkající kapka, která před tím způsobila deformaci membrány nebo její protržení, naprosto nevadila. Zajímavé také je, že tryska spreje stříká ne do kruhové oblasti, ale v úzkém svislém proužku, takže se s ní dá výborně pokrýt plocha bez znečištění okolí. Jde pogumovat prakticky jakýkoli kryt, který nemá být kluzký, protože ale sprej vytváří opravdu tenkou vrstvu, z hladkého nesavého povrchu se dá guma z jedné stříkané vrstvy pod větším tlakem odrolit.Více vrstev vytvoří přilnavou protiskluzovou gumu příjemnou na omak.
Na dalším snímku je napájecí čtyřčlánkový akumulátor NiCd v izolované vodotěsné úpravě Plasti Dipem.
Plasti Dip je materiál, který je u nás zatím málo známý, přestože se jeho použití již pomalu rozšiřuje. Začal se například používat k ochraně zdobených disků u luxusních aut před zimní sezónou – na podzim se Plasti Dip nastříká, přes zimu chrání proti chemikáliím i poškození odletujícími kameny, a na jaře se zase z parádního disku sloupne.
Spoustu problémů souvisejících s těsněním a elektrickou izolací jde s pomocí Plasti Dip vyřešit velmi rychle a elegantně. Není to zrovna levný výrobek, ale jeho unikátní vlastnosti za to stojí, i malá plechovka vydrží při občasném ošetření nějakého toho konektoru hodně dlouho. V tuzemsku je sortiment Plasti Dip dostupný například v tomto internetovém obchodě.