Při použití běžných vrtáků je vrtání materiálů tenčích než asi polovina průměru otvoru obtížné a výsledek bývá nekvalitní, průchozí otvor není kruhový a jeho střed proti počátku vrtání „ujede“. Týká se to zejména plechů, ale také často používaných plastových desek. Jak na to, aby se práce povedla? Musíme použít takové vrtáky, které jsou k této práci určeny!
První možností volby je kuželový vrták. Má výhodu v tom, že jeden nástroj slouží k vrtání otvorů nejen jednoho průměru, ale v celém intervalu průměrů, ten na snímku vpředu má udaný rozsah 8 až 20 mm. Podle tvaru špičky se může do materiálu i sám zavrtat, nicméně vždy je lepší převrtat malý otvor, aby měl kuželový vrták přesnější vedení. Kónický tvar dovoluje vyvrtat otvor jakéhokoli průměru (až po maximum) podle toho, jak hluboko se do materiálu nechá vniknout. Tím, že vrták postupně a plynule otvor rozšiřuje, a také tím, že hladké tělo pomáhá přesnému vedení v otvoru, je výsledný otvor přesně kruhový, vrták nemá tendenci kmitat a „poskakovat“.
Kuželové vrtáky pochopitelně vrtají kuželové respektive kónické otvory. Z tohoto důvodu se hodí jen pro tenké materiály, kde je rozdíl v průměru průchozího otvoru na jedné a druhé straně zanedbatelný, za to jimi jde vrtat i velmi tenké desky.
Některé nevýhody kuželových vrtáků odstraňují stupňovité vrtáky. Nejčastěji jsou vyráběny z rychlořezné oceli. Kvalitní stupňový vrták zajistí plynulé vrtání tenkých plechů bez předvrtávání, bez otřepů a deformace v okolí otvoru, a dokonce se sražením hran z jedné strany otvoru a s kolmými stěnami. Stupňové vrtáky poslouží k vrtání děr do hliníku, ocelového či nerezového plechu, plastů i plexiskla.
Stupňové vrtáky jsou určeny pro více průměrů, každý stupeň pro jeden. Vyrábí se jak pro metrické rozměry, tak pro palcové míry, celkem běžně dostupné jsou i pro vrtání PG otvorů (pro nemetrické závity pancéřových trubek a současně pro normalizované průměry průchodek elektrických kabelů). Tloušťka materiálu musí být menší než je výška jednoho stupně, náběh na další stupeň po vyvrtání otvoru srazí jeho hrany. Masivní drážka odvádí třísku. V označení vrtáků musí být uveden rozsah průměrů a jejich krok (je-li krok pravidelný) nebo přímo výčet průměrů jednotlivých stupňů, dále pak výška stupně (typicky bývá 5 mm do průměru 30 mm a 4 mm do průměru 60 mm) a případně průměr stopky. Obvyklý je krok průměrů po 2 mm, takže běžně hovoříme o vrtácích „sudých“ a „lichých“.
Při vrtání kuželovými a stupňovými vrtáky je vhodné používat chladící emulze, výrazně to prodlužuje životnost vrtáku a zkvalitňuje výsledný otvor. Dále je potřeba vrtat nejvýše otáčkami, které jsou uvedeny na vrtáku. Stupňové i kuželové vrtáky lze je používat v ručních elektrických vrtačkách, v aku vrtačkách, i ve stolních a stojanových vrtačkách. Stupňové vrtáky se dají dobře používat i na plastové desky nebo na desky s plošnými spoji, kde je jinak vyvrtání otvoru třeba o průměru 30 mm, aniž by došlo k posunutí středu, velmi obtížné. Po ztupení břitu je možné vrták několikrát opakovaně nabrousit.
Z hlediska kvality je možné koupit vrtály z běžné rychlořezné oceli (HSS) až po vrtáky potažené nitridem titanu (mají zlatavou barvu), cenové rozpětí je přibližně od 100 Kč do tisíců Kč za špičkové a značkové výrobky pro profesionální použití. V hobby dílně je koupě i levnějšího typu stupňového vrtáku (nebo jejich sady) investicí, která vydrží a pomáhá mnoho let.