V čtvrtém dílu článku o možnostech aplikací superkondenzátorů se zaměříme na obsluhu sad, zejména na omezovače napětí a balancery.
|
|||||
V čtvrtém dílu článku o možnostech aplikací superkondenzátorů se zaměříme na obsluhu sad, zejména na omezovače napětí a balancery. V dalším pokračování článku o možnostech aplikací superkondenzátorů se zaměříme na jejich měření, nabíjení a vybíjení. Pro začátek budeme předpokládat situaci, kdy máme několik kondenzátorů a snažíme se ověřit, zda je možné z nich sestavit sadu, případně se snažíme vybrat optimálně součástky do několika sad. Budeme tedy pracovat vždy s jediným kondenzátorem. Před několika měsíci jsem zde uveřejnil článek s popisem základních vlastností a aplikací superkondenzátorů. Nyní bych na něj chtěl navázat a v několika volných pokračováních se soustředit postupně na konkrétní zkušenosti s výběrem těchto součástek, jejich měření, aplikace v malých mobilních zařízeních a elektroniku potřebnou k provozu. Myšlenka použít kondenzátor k dočasnému uložení elektrické energie je prostá a vlastně už stará, technologické zvládnutí výroby malých kondenzátorů s dostatečně velkou kapacitou na to, aby výsledek měl praktický význam pro pohon, se však podařilo až v nedávné době. Od roku 2016 pořádáme Arduino Day jako součást celosvětových aktivit Arduino. Po vynucené pauze se na tuto tradici pokusíme navázat. Pro letošek byl určen termín 25. března a Arduino Day uspořádáme opět na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. Celý článek »Námetom miniseriálu je ovládanie zariadenia s mikrokontrolérom ESP32 pomocou mobilnej aplikácie, ktorá komunikuje s ESP 32 cez bluetooth. V predchádzajúcich dvoch častiach sme riešili jednoduché ovládanie dvoch LED. Ako dočasné riešenie na zadávanie povelov z mobilnej aplikácie do zariadenia hotovú aplikáciu Serial Bluetooth Terminal, ktorú môžete použiť aj na ladenie v úvodnej fáze vývoja aplikácie pre ESP32. Samozrejme skôr, či neskôr je potrebné vytvoriť špecializovanú aplikáciu šitú na mieru na ovládanie príslušného zariadenia. Díky 3D tisku má nová devětsetjedenáctka od Porsche o 30 HP víc. Asi jim nestačilo to, co má „starej“ motor v té 911 GT2 RS – nuzných 691 HP neboli 515 kW (pro srovnání, motorů ze stodvácy byste na stejný výkon museli vzít 14, z favouše ve vytuněné úpravě Sprint75 by jich stačilo 9 🙂 ). No ale zpátky na zem, hádejte, díky čemu se jim to podařilo: Nové skořepinové sedačky? Lehčí vidlička ve spojce? Náhrada osoustružených dvojpáček a šlapátek? Vedle jak ta jedle. Rozklikněte si a čtete dál, kde se ti koníci vzali! |
|||||
Supported by Codetory Powered by WordPress & Atahualpa |