Když jsem si pročítal oficiální dokumentaci k nové vývojové desce RaspBerry Pi Pico, zaujal mne pythonový editor Thonny. K RaspBerry Pi Pico se zcela jistě v blízké budoucnosti vrátíme, dnes bych ale chtěl trochu představit editor Thonny. Myslím, že těm z vás, kteří o něm jako já dříve neslyšeli, může dobře posloužit.
|
|||||
|
Je to již pár let (od roku 2016), co je tu s námi BBC Micro:Bit (dále jen Microbit) jako zajímavá (nejen) výuková platforma. Nyní před Vánoci se objevila nová verze 2.0 s několika zajímavými novinkami. Většina z nich byla představena zde v předchozím článku. My se zde zaměříme především na novinky v používání MicroPythonu. Máme za sebou dva díly grafického programování, ošoupanou myš a chtěli bychom nyní konečně program textovat. Dobrá zpráva i pro robota Edison máme k dispozici jeden klasický programovací jazyk a to Python ve verzi EdPy. Jak jsme si minule řekli, grafické programovací jazyky se dělí na horizontální (kód směřuje zleva doprava) a vertikální (kód směřuje shora dolů). Dnes se podíváme na dva vertikální jazky, které můžeme pro robota Edison využít a to EdScratch a Open Roberta Lab. V minulém článku jsme si představili robota Edison a nyní se podívejme na jeho programování. Pomiňme nejjednodušší minule uvedenou možnost – programování pomocí čárových kódů, kde se vlastně nejedná o samotné programování, ale pouze o způsob, jak říci robotovi, který z připravených programů má použít. Poměrně novým výukovým robotem, který se od letošního roku prodává i v Česku je Edison. Jedná se o poměrně jednoduché robotické vozítko, které ale obsahuje mnohé možnosti pro rozšíření a programování. Výrobce uvádí, že je určen pro věkovou skupinu 4 až 16 let, já bych jej ale opravil na 4 až 99 let. Lego Mindstorms má nezastupitelnou roli ve výuce informatiky, programování a robotiky od základních škol po univerzity. Bohužel je mezi vyučujícími a dalšími uživateli povětšinou známa pouze možnost programování pomocí grafického nástroje ROBOLAB, založeného na LabVIEW, kde programování spočívá v přetahování a umísťování bloků na obrazovce. Touto metodou mnozí pedagogové na vyšších stupních škol, zejména technických, ať právem, či neprávem, pohrdají. Málokdo z nich však alespoň tuší, že na cihličce (Lego Brick), která skrývá řídící počítač Lego Mindstorms lze použít plnohodnotný Linux, který je vlastně upravený Debian. A navíc jeho použitím není nijak dotčen původní firmware, takže je možné stále pracovat s Lego cihličkou stejně jako dříve. |
  |
||||
|
Supported by Codetory Powered by WordPress & Atahualpa |
|||||
