Napsal Octopus Lab, 9.11.2018 Robodoupě sice známe poměrně dlouho, ale poprvé jsme potkali některé členy z jeho pevného jádra až na soutěži robotů, kde jsme byli pozváni na pravidelné Malostranské „setkání“ – které se koná každý měsíc. V říjnovou sobotu jsme stručně představili náš koncept vývojových modulů/destiček ROBOTboard a jeho aktuální stav.
Celý článek »
Napsal David Obdržálek, 3.11.2018 Jak na to, když si chci ve Windows něco přidat k mašinerii Arduina a nechci, aby se mi to při aktualizaci Arduino IDE ztratilo?
tl;dr: UAC Virtualization.
Celý článek »
Napsal externista, 17.9.2018 (Autoři: Antonín Jareš, Petr Martišek)
Vytvoření robota jezdícího po čáře je klasickou vstupní úlohou do světa robotiky. Co se týče algoritmu, pro nováčky se nejedná o úlohu triviální, a tak, abychom si ušetřili práci, jsme se rozhodli nechat za nás tento problém vyřešit evoluci.
Celý článek »
Napsal David Obdržálek, 26.8.2018 Massimo Banzi a Luca Cipriani oficiálně oznámili, že Arduino vydává svůj software také jako CLI neboli pro příkazový řádek. To znamená, že nyní můžete s mašinérií Arduina pracovat rovnou z příkazové řádky (a tedy i přes makefile nebo ze svého oblíbeného programátorského editoru). Nemusíte už používat to jejich modrozelené IDE a i tak můžete kompilovat, nahrávat, spravovat knihovny atd. Blíže viz blog na arduino.cc anebo si to stáhněte rovnou z GitHubu.
Také připomínám, že je k dispozici na opačném konci spektra Arduino Create, neboli online nástroje, hlavně editor s ukládáním do mraků a tak.
Napsal David Obdržálek, 9.6.2018 Trochu se v posledních dnech nudím, tak sjíždím různé zájmové weby. Když přeskočím „papáníčko“, „jak rychle pro manžu učvaňhat manžo“, „kuchtíme pro mimísky“ a podobné, tak mě velmi zaujala „Kuchařka ESP“, v originále „ESP cookbook“.
Celý článek »
Napsal David Obdržálek, 19.3.2018 Arduino IDE před uživatelem překlad kódu skrývá. Pokud potřebujete „listing file“ .lst a výsledné binární soubory .hex a .eep, můžete je získat vhodným nastavením prostředí.
Celý článek »
Napsal David Obdržálek, 26.2.2018 Vždycky upozorňuju na to, že ladící tisky na mikrokontrolerech jsou ošemetná záležitost. Když se to neudělá dobře, tak to snadno totálně rozhodí až i shodí fungování celého kódu (např. blokující posílání a příjem), a i když se to neudělá vyloženě špatně, tak oproti taktu kontroleru to je i tak řádově pomalejší (např. 16MHz frekvence hodin tj. až 16 miliónů instrukcí vs. 9600 bps tj. ani ne 1 tisíc znaků za sekundu jako „v mnoha příkladech napsané Serial.begin(9600)“ a to ještě ani nemluvím o formátování). I to může „zajímavě ovlivnit“ běh programu, obzvláště u reaktivních architektur třeba na mobilních robotech.
No a hle, Peter Lorenzen píše: Debugging @ 5.3Mbit/sec (5333333 Baud) on Arduino and other Embedded systems (http://peter.lorenzen.us/embedded/dprint).
Opět je třeba mít na paměti, že to je rychlost přenosu jednoho znaku a že se ještě nějaký čas samozřejmě spotřebuje na přípravu dat k přenosu, ale i tak to je pekný úspech mladého športovca!
Na příštím Robodoupěti mohu o tématu pohovořit.
|
|