Před nedávnem jsme probírali svícení výkonovými LED a ještě předtím výrobu červené noční lampičky. A jelikož jsem tvor hravý, snažím se hračičkovitý potenciál každé technologie vytěžit do krajnosti – ERGO „uklidňujcí“ RGBW lampička.
|
|||||
|
Nějakým omylem se stále traduje, že „před LEDku“ se zapojuje odpor 330 ohmů a nic se nepočítá. To platilo snad v dobách mého mládí, kdy jediné napájecí napětí pro číslicové obvody bylo 5 V a jediné (ne)sehnatelné LEDky byly červené, které mají úbytek napětí v propustném směru okolo 2 V. Za těchto okolností byl proud LEDkou kolem 10 mA, což byla polovina tehdy obvyklého maxima 20 mA, na které byla většina LEDek stavěna. Na jedné straně kolují Českem vtipy ve stylu: „Jaká je jednotka měření nenávisti?“ „Jedna Nora-168….“ – podle pořadu České televize 168 hodin a její aktivistické redaktorky Nory Fridrichové. Na druhé straně vydá český stát na super-špičkovou medicínu ve Fakultních nemocnicích 6,9 miliard Kč, zatímco Česká televize na lži, propagandu a „uměleckou“ tvorbu pochybné kvality vydala v roce 2019 6,7 miliard kč. Přestože na mém názoru, že české fakultní nemocice jsou černá díra na peníze se nic nemění – začínám mít nepříjemný pocit, že „veřejnoprávní“ televize je tak velká díra na peníze, jako všechy fakultní nemocnice dohromady. Osobně jsem už dlouho přiznivcem privatizace ČT. Stát nepeče rohlíky, nevydává „státní noviny“ takže „státní“ (pardon) „veřejnoprávní“ televize je pozůstatkem ne-demokratických nebo před-demokratických poměrů táhnoucích se až někam k obecnímu drábovi, který vybubnovával knížecí vyhlášky.
Když už 7 miliard (z toho 5,7 miliard koncesionářských poplatků) zasyčí v chřtánu bestie – možná by nebylo špatné chtít za tuto sumu nějakou protihodnotu – větší než udivené kroucení hlavou „co tam zase dneska žvaní„? Žejo? A já když už bych něco v televizi chtěl tak by to měly být „bitvy robotů„, které vznikly v Británii pod názvem „Robot Wars„, zatímco v USA jela „Robotica“ dodnes tam (s přestávkami) mají „BattleBots„.
Kdysi jsem měl CB radiostanici na stole v kuchyni zatímco počítač jsem měl v pokoji svého „po-rozvodového 1+1„. Proto jsem koupil notebook Siemens-Nixdorf PCD-4ND, který původě stál kolem 200 000 ale v roce 2000 uz byl – plně funkční „na radioburze“ za 1500. Tenhle notebook jsem dal do kuchyně a surfoval na něm po „Packet radiu“ – které bych mládeži ( drze ) popsal jako pra-pra-babičku bezdrátového internetu dneška. Ještě než jsem s ní začal chodit, koupila si paní Kubáčová notebook Hewlett Packard … prémiová edice … růžový hliníkový obal … laserem vypálené kytičky a ptáčci … luxus za dostupnou cenu … Smutné na tomto přístroji bylo, jak hluboko klesla firma HP od dob mého notebooku HP nc6320, který mám dodnes a právě tento odstavec na něm píšu. Když dáte ruku dozadu ve stylu „táákhle mě bolí záda“ budete ji mít opřenou o 2 bederní obratel. Na druhé straně tohoto obratle směrem do břicha je na zadní stěně břišní dutiny slinivka břišní, která ač je to jedna žláza – v skutečnosti jsou to minimálně 2 žlázy v jednom obalu. Tedy část slinivky je opravdu „slinivka“ – produkuje alkalický sekret a do něj trávicí enzymy na bílkoviny, tuky, škroby, které vývody – „slinivkovody“ spojenými se „žlučovody“ míří do střeva.
Mým čtenářům jistě už z kondenzátorů hrabe, mně z nich hrabe taky, ale nedá se nic dělat „z hlediska vyššího prinicipu mravního“ jim musíme věnovat ještě jednu kapitolu. potíž je totiž v tom, že v česku patrně nešťastným překladem z angličtiny se usadil jistý blud, který se projevuje tak, že moji čtenářové v diskusi, v mailech i osobně mi poklepávali na rameno a říkali „tos napsal dobře o těch kondenzátorech, takové kondy z hmoty Z5U jsou opravdové mrchy, když je porovnáme s konenzátory z hmoty Y7R„. Pokračovat… |
  |
||||
|
Supported by Codetory Powered by WordPress & Atahualpa |
|||||
